Kolikrát jste si už připadali, že je toho na vás moc? Ačkoliv se velmi snažíte zacházet se svou energií moudře, někdy to jednoduše přeženete a na konci dne jste tak vyšťavení, že ani nevíte, jak dojdete do postele. Nebo večer doma vybouchnete kvůli úplné maličkosti, protože na konstruktivní rozhovor už nezbývá mentální kapacita.
Věřím, že takovou situaci jste už někdy zažili. Když je to “jednorázová akce”, není třeba se obávat. Pokud stavy únavy, vyčerpání a nenaplnění zažíváte častěji, než je vám samotným příjemné, je třeba mít se na pozoru.
Zazdrojování a energy management není jen o uspokojení základních potřeb dle Maslowovy pyramidy, ale celkové posílení vnitřních a vnějších zdrojů pro dlouhodobé udržení svého flow a hladiny energie. Lidsky řečeno – pravidelně energii nabíráte skrze odpočinek nebo jiné příjemné aktivity, abyste ji mohli dávat dál a ustáli i náročné situace.
Když nejsou zdroje, není energie. Člověk rychleji vybuchne, hůře zvládá jakékoliv stresové situace, protože mozku nezbývá kapacita na klidné řešení. Netřeba si to vyčítat, ale pokud se do takové situace dostanete, je skvělé vědět, jak si rychle pomoci.
Rychlá první pomoc
Co je to, co vám rychle dobije baterky? Co máte na sobě vyzkoušené? Co pro sebe můžete udělat jako první pomoc?
- Na úrovni těla – jídlo, krátký šlofík, zavřít oči, hluboký nádech, procházka, sebeobjetí (Co uděláte, když přijde ustarané dítě? Obejmete to. To stejné lze aplikovat na sebe. Zklidnění se dotekem je nejrychlejší metoda sebeopečování.)
- Na úrovni emocí – pojmenovat emoci, vyjádřit ji slovem, zvukem, zařvat, vyplakat se, vypsat se, zavolat někomu blízkému a sdílet, vymyslet konstruktivní cestu k řešení.
- Na duchovní/spirituální úrovni – připomenout si svou víru, vše se děje pro mě a má svůj význam, i když teď není rozpoznatelný.
Základem je vědět, co je vaše kotva, která vám vždy pomůže, když energie dochází. Tuto kotvu si ideálně zařaďte do rutiny všedního dne. Pokud by to byl na vás velký krok, zkuste si 1x týdně udělat příjemný rituál, např. dát si dobré víno a v tichu si sepsat myšlenky posledních dnů nebo si připravit horkou vanu s relaxační hudbou. Jen vy víte, co vám dělá dobře. Postupně si těchto “malých” rituálu můžete dělat víc a víc, než nakonec dojdete do stavu, kdy každý den pro sebe uděláte maličkost, která vám dodá energii do dalšího dne.
Co mě osobně velmi pomáhá je Journaling. Kdy naposledy jste si psali deník? Možná budete muset vzpomínkami zajet až do dětství, ale zaručuji vám, že tato aktivita je pro vaši mysl více než prospěšná. Zaznamenat si své myšlenky a pocity písemně vám pomůže vypnout hlavu a vytvořit si prostor pro nové vize. Zároveň když si po sobě čtete napsané, získáváte odstup a určitou míru objektivity. Krása journalingu je v tom, že neexistuje špatný způsob, jak si psát deník. Vezměte si tužku a papír a nechte se vést.
Nejefektivnější řešení je prevence
Zeptejte se sami sebe co vám energii dobíjí? Máte uspokojené základní potřeby? Jak a kde doplňujete energetické zásoby? Při jakých aktivitách?
Sepište si tyto otázky ideálně na papír a poté si “energetické dobíječe” naplánujte na pevno do kalendáře, aby se ani při náročných týdnech nevytratily z dohledu. Jednoduše si dejte do kalendáře “Schůzka se sebou”, ať už to znamená cokoliv a udělejte si z toho prioritu a rutinu.
Rutina je totiž skvělá věc. Statisticky je mnohem snazší udržet se u nějakého zvyku a jeho opakování než s tím přestat a zavádět nový. Vím, o čem mluvím.
6 let jsem vstávala 3x týdně v 5:40 na ranní jógu a pak jsem z kombinace vícero důvodů – stěhování, pracovní projekty mimo v jiném městě, atd. přestala. Znovu začít bylo strašné. Budík jsem ráno zaklapla, spala dál a cvičit chodila odpoledne. Bralo mi to čas na jiné věci a racionální důvody mi nějak nestačily k tomu, abych se přinutila. Potřebovala jsem si znovu projít mojí motivací, prioritami, důvody, proč je to pro mě důležité. Samozřejmě tam byla i fáze nechutě, ale když jsem věděla, proč je to pro mě důležité, byla jsem nekompromisní.
Zpátky k zazdrojování
Základní babská rada zní: “Dělej, co funguje. Nedělej, co nefunguje.” 🙂 Ale možná byste se divili, co všechno lidé opakují, i když jim to nic dobrého nepřináší.
Představte si své budoucí já a zeptejte se ho: “Bude ti tohle, co dělám, k něčemu?” a nechte odpovědi přijít. Pokud odpovědi nepřichází, můžete na to jít i “strojově” a odpovědět si na následující otázky:
Co děláš každý den?
Co děláš každý týden?
Co děláš výjimečně?
Co bere nejvíc energie?
Co lze nedělat?
Co lze delegovat?
Už možná tušíte, kam tím vším mířím. Ano, opravdu nemusíte dělat a stíhat všechno. Život se děje ve fázích a cyklech – po úspěchu přichází „dno“. Čím větší vlna úspěchu a extáze přijde, tím větší prohlubeň za ní následuje. A je to přirozené. Když porovnáte velkou extázi, smršť emocí, hormonů, rozkoše s čímkoliv jiným, bude se to zdát fádní. Takže přijměte tuto „fádnost“ či pád jako běžnou součást. Počítejte s ní. Nebudete pak zklamaní.😉
Začít stíhat = přestat spěchat. Všechno pomine a přejde. Proto se radujte z vrcholu. Radujte se i z propasti, když přichází. Vždyť co je na ní špatného? Přináší zpomalení, klid a potřebný prostor pro integraci, což je ve zkratce zazdrojování.
